Un-tíme
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - un-tíme
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- un-tíme
- adj. Unhappy, unfortunate, ill-timed :-- Se dysiga dranc bútan bletsunge and eode him út. Man slǽtte ðá ǽnne fearr, and se fear arn him tógeánes, and hine ðýde ðæt hé his feorh forlét, and gebohte swá ðone untíman drenc, Homl. Skt. i. 12, 74.