Wíf-mann

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - wíf-mann

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

(wím-, wim-?), es;

wíf-mann
m. (but seó wífman occurs). I. a woman :-- Wé lǽraþ ðæt ǽnig wífman neáh weófode ne cume ða hwíte ðe man mæssige, L. Edg. C. 45 ; Th. ii. 254, 3. Ðara manna sum wæs bescoren preóst, sum wæs lǽwede, sum wæs wífmon (femina,) Bd. 5, 12 ; S. 628, 35. Minutia hátte án wífmon, ðe on heora wísan sceolde nunne beón. Seó hæfde geháten. . . ðæt heó wolde hiere líf on fǽmnháde álibban Minucia, virgo vestalis, Ors. 3, 6; Swt. 108, 15. Seó wífman (seó wím-man, vJahel, Jud. 4, 21. Wífmannes loccas crines, Wrt. Voc. i. 42, 49. Wífmannes innoð matrix, uterus, 44, 39. Ne scríde nán wǽpman mid wífmannes reáfe (veste feminea), Deut. 22, 5. Be wífmannes beweddunge, L. Edm. B. 1; Th. i. 254. Be ungewintredes wífmannes nédhǽmde. Gif mon ungewintrædne wífmon tó niédhǽmde geþreátige, L. Alf. pol. 26 ; Th. i. 78, 16. Nú cweðe gé ðæt gé ne magon beón bútan wímmannes þénungum, L. Ælfc. C. 6 ; Th. ii. 344, 19. God geworhte ðæt ribb tó ánum wífmen (in mulierem), Gen. 2, 22. Ðæt bisceop . . . næbbe on his húse nǽnne wífman, búton hit sý his módor . . . , L. Ælfc. C. 5; Th. ii. 344, 13. Gif hwá wille wið wífman (cum muliere) unrihtlíce hǽman, L. Edg. C. 33; Th. ii. 274, 10. Þeówne wímman ancillam, L. Ecg. C. 25; Th. ii. 150, 18. God hí geworhte wǽpnedman and wímman (wýfman, v.l., hiuu l wífmon, Lind.: wifmenn, Rush.) masculum et feminam fecit eos Deus, Mk. Skt. 10, 6. Wépmen ge wífmen viri ac feminae, Bd. 3, 5; S. 527, 7. Wífmenn, Exon. Th. 460, 12; Hö. 16. Hæleþa gemót, wítgena weorod, wífmonna þreát, fela fǽmnena, folces unrím, 462, 7 ; Hö. 48. Wǽpmanna sang and wífmanna sang, Homl. Th. i. 442, 1. Wæs micel ege from ðǽm wífmonnum (the Amazons), Ors. 1, 10; Swt. 46, 27. I a. a serving-woman :-- Gif hwylc wíf (mulier) hire wífman (ancillam suam) swingð, and heó þurh ða swingle wyrð deád . . . fæste seó hlǽfdige (domino) .vii. geár, L. Ecg. P. ii. 4; Th. ii. 182, 32 : ii. 4, tit.; Th. ii. 180, 6. Heó freóde Hægelflǽde hire wímman, Chart. Erl. 253, 16. God gewítnode ealle lus wímmen (uxorem ancillasque suas), Gen. 20, 18. II. applied to plants, female :-- Gif man scyle mugcwyrt tó lǽcedóme habban, ðonne nime man . . . ða grénan wífmen, Lchdm. iii. 72, 21. [Laym. wifmon, wimmon : Orm. wifmann, wimmann: A. R. wummon : Ayenb. wyfman.] wif-mann

Powiązane słowa: 18, 22)

Back