Wræc
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - wræc
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
es;
- wræc
- n. I. wrack, misery, suffering :-- Ðæt cúþ is ðæt ðæt mid Drihtnes mihte gestihtad wæs, ðæt yfell wræc cóme ofer ða wiþcorenan quod Domini nutu dispositum esse constat, lit veniret contra improbos malum, Bd. I. 14; S. 482, 41. Ðæt wæs wræc micel wine Scyldinga, módes brecða, Beo. Th. 342; B. 170. Wéland wræces cunnade, earfoþa dreág, Exon. Th. 377, 10; Deór. 1. Oft sceal eorl monig wræc ádreógan, Beo. Th. 6148 ; B. 3078. II. suffering that comes as punishment, retributive punishment, vengeance :-- Ǽlc wræc and ná wræc omnis uindicta et non uindicta, Scint. 223, 5. Ðæt unásecgenlíce wræc and ðæt ungeendode wíte, ðæt ðon unlǽdon ðǽr geteohhod bib, Blickl. Homl. 25, 24. Mid ðý wíte ðæs foresprecenan wræces slægene wǽron praefatae ultionis sunt poena multati, Bd. 4, 25; S. 601, 30. Ende nǽfre ðínes wræces weorþeþ, Andr. Kmbl. 2765; An. 1385. Ne wæs ungelíc wræce (ultioni) ðam ðe Chaldéas bærndon Hierusaleme weallas, Bd. 1, 15-; S. 483, 41. God ðæt wíte tó wrece gesette, Cd. Th. 295, 29 ; Sat. 494. Hí wǽron þurh heora handa deáþes wræc ðrowiende per horum manus ultionem essent mortis passuri. Bd. 2, 2 ; S. 503, 31. Hí ðurh Drihtnes wræc heora scylde wíte ðrowedon Domino vindice poenas sui reatus luerent, 4, 26 ; S. 602, 13. Hé ðæt wíte and ðæt éce wræc ásette on ðone aldor deófla and mancyn freólsode, Blickl. Homl. 83, 23 : Andr. Kmbl. 2759; An. 1382 : Exon. Th. 78, 10 ; Cri. 1272: 92, 28; Cri. 1515. Wræccum plagis. Lk. Skt. Rush. Lind. 12, 48. III. where the punishment or misery is exile or banishment :-- Hie (Adam and Eve) wǽron on helle fíf þúsend wintra and twá hund wintra ǽr ðon God wolde heó ðæs wræces unbindan, Anglia xi. 2, 24. Se Hǽlend wolde Adam gefreúlsian of ðam langan wræce, Blickl. Homl. 29, 21. Wilfriþ æfter langum wræce (post longnm exilium) wæs eft onfangen on bisceophád. Bd. 5, 3; S. 615, 37. Dauid sang ðysne sealm gebiddende tó Drihtne for his hámcyme of ðam wræce and of ðám earfoðan, ða hé ðá on wæs, Ps. Th. 30, arg. Ðone kyning ðe bine (David) on suá heardum wræce gebróhte, and of his earde ádrǽfde, Past. 3 ; Swt. 37, 4. Hé wæs ðǽr iii. gear on wrece (wræce, wreccesíð, hæfde hine Penda ádrifenne, Chr. 658; Erl. 34, 4. Hé (Abraham) on wræce lifde he lived a wanderer, Cd. Th. 202, 5 ; Exod. 383. Dú scealt óðerne éðel sécean, and on wræc hweorfan, 57, 15; Gen. 928: 62, 15; Gen. 1014. Ðæt hé on wræc drife his selfes sunu (Ishmael), 168, 32 ; Gen. 2791. Metod ðec (Nebuchadnezzar) áceorfeþ of cyningdome, and ðec wineleásne on wræc sendeþ, 251, 26; Dan. -wræc,wræc