1 FÁM
n. FOAM; spūma :-- Ðæt fám of ðam múþe eóde the foam went out of the mouth, Bd. 3, 9; S. 533, 32: 3, 11; S. 536, 14: Ælfc. Gl. 98; Som. 76, 89; Wrt. Voc. 54, 33: Exon. 101 a; Th. 382, 1; Rä. 3, 4. [Ger. feim, m: M. H. Ger. veim, m: O. H. Ger. feim, faim, m: Sansk. phena, m. n, foam, froth, scum.]