定义
定义
1 stinan
p. stan, pl. stánon; pp. stunen To make a loud noise [:-- Gránode vel ásten (ásténde ? rugiebam (Ps. 37, 9), Blickl. Gl.].
符文铭文
符文铭文
ᛋᛏᛁᚾᚪᚾ