Wác-mód

Selon le Dictionnaire Anglo-Saxon :

wác-mód

adj. I. of weak disposition, morally weak :-- Ða hnescan (vel wácmód, written above the line), ðæt synd ða ðe náne stíðnysse nabbaþ ongeán leahtras, Hontl. Skt. i. 17, 40. II. fainthearted, pusillanimous :-- Gif yrmð getímaþ wácmód ná wuna ðú si calamitas contigerit, pusillanimis non existas, Scint. 172, 6. Crist lǽrde ðæt man tó wácmód (cf. Mt. 24, 6: Mk. 13, 7) ðonne ne wurde, Wulfst. 89, 6. On óðre wísan sint tó monianne ða ofermódan, on óðre wísan ða earmheortan and ða wácmódan (pusillanimes), Past. 32; Swt. 209, 3. Beó hit eal mid gemete ðe læs ðe ða wácmódan beón ormóde omnia mensurate fiant propter pusillanimes (for ðám wácmódum, R. Ben. Interl. 82, 7), R. Ben. 74, 1. Sý fultum geseald ðám wácmódum and ðám unstrangum, ðæt hí mid unrótnesse ða hýrsumnesse ne dón imbecillibus procurentur solacia, ut non cum tristitia hoc faciant, 58, 17. Secgaþ ðám wácmódum, ðæt hí beón gehyrte, and nánðing ofdrǽdde say to them that are of a fearful heart, Be strong, fear not (Is. 35, 6), Homl. Th. ii. 16, 15. [O. Sax. wék-mód.] wac-mod