Þweorlíce

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

þweorlíce

adv. I. awry, askew, in reversed order :-- Þwyrlíce færð æt ðam húse ðær seó wyln bið ðære hlǽfdian wissigend and seó hlæfdige bið ðære wylne underðeódd, Homl. Skt. i. 17, 10. II. in a way that offers opposition, obstinately, flatly (of refusal) :-- Hé wiðcwæð þwyrlíce (flatly; cf. Icel. synja, neita þverliga; or angrily, III. perversely, evilly :-- And suá ðeáh hé mid wón weorcum hit tó ðweorlíce ne fremeþ ðeáh hé hit on his móde forlǽtan ne mæge et quamvis prava non exerceat opere, ab his tamen non evellitur mente, Past, 11; Swt. 73, 13. Enervatius, i. debilius sleaclíce, þweorlíce; enerviter, wáclíce, turpiter, Wrt. Voc. ii. 143, 55. Þwyrlíce lybbende praue uiuendo, Scint. 45, 18. þweorlice

Powiązane słowa: þweorh, III) and hí mid gedréfedre ǽbilignysse him fram ádráf Homl. Th. ii. 24, 29.