Æppel

Secondo il Dizionario dell'Inglese Antico:

æppel

Add: nom. ac. pl. æp(p)la, ap(p)la, æpplas (apples of eye); gen. pl. appla, æpplena; m.: appla (-u, mala, Wrt. Voc. ii. 54, 40); n. I. an apple (in a special and in a general sense as in oak-apple):--Æppel pomum, Ælfc. Gr. 31, 4. Eppel malum, Kent. Gl. 962. Scoldon hangigan reáde apla (mala punica). Hwæt is getácnod ðurh ðá reádan apla (appla, l. 13)? Se æppel bið betogen mid rinde, Past. 95, 3-6. On ðæs æples (pomi) gewilnunge, 309, 17. Eaples, Sat. 411. Æppeles seáw, Lch. i. 350, 2. Æples, ii. 132, 11. Æpples, 111, 36, 31. Sing ðæt galdor on ðone æppel, 38, 4. Gebrǽdedne æppel, súme æppel, ii. 132, 14, 15. Of ðám treówe ðe man háteþ mórbeám nim æppel . . . hwítne æppel ðe ðonne gyt ne reádige, i. 330, 19-22, 25. Ðá ðá Adam geæt ðone forbodenan æppel, Hml. Th. ii. 240, 21. Líðe æppla (appla, v. l.) mitia poma, Ælfc. Gr. 274, 13. Gecyrnlede (-u in margin) appla mala granata, Hpt. Gl. 496, 60: An. Ox. 2, 258. Ðá Affracaniscan æppla mala punica, Wrt. Voc. ii. 83, 52. Æpla, Lch. ii. 244, 2. Æpplena pomorum, Ps. L. 78, 1. Appla dactilorum, An. Ox. 2394. Wið gréne æpla, Lch. ii. 208, 10. v. milisc in Dict. II. an apple-shaped object:--Æpples sphaerae, Wrt. Voc. ii. 32, 44. Cnuca tósomne ðám gelíce ðe ðú ánne æppel wyrce, Lch. i. 250, 10. II a. an eye-ball:--Gif se æppel léf biþ, Bt. 38, 5; F. 204, 29. Se óðer æppel wæs geémtigod, and se óðer hangode gehál æt his hleóre, Hml. S. 21, 280. Beóð ðá æplas hále . . . sió scearpnes ðæs æples (æpples, Hatt. MS.) . . . Ðurh ðone æpl ðæs eágean, Past. 68, 2, 4, 17. v. cod-, corn-, hunig-, weax-æppel. æppel

Parole correlate: finger-æppel), æppel (? æppel