Eft

Secondo il Dizionario dell'Inglese Antico:

eft

Add. I. of repetition, again:--Eft gelíce identidem, Wrt. Voc. ii. 47, 50. Eft rǽdende lectitando, 50, 23. Wé nú gehýrdon þis godspel rǽdan, and þéh wé hit sceolan eft ofercweþan, Bl. H. 15, 31. Wæs culufre eft (a second time) of cofan sended, Gen. 1464: B. 1377. Eft . . . níwan stefne, Gen. 1885: An. 1304. Eft . . . óðre síðe, 706: 1677: Sat. 75. Eft swá ǽr, An. 1276: 1343. Eft swá ǽr . . . niówan stefne, B. 1787. I a. of replacement, restoration, renewal:--Geðwegenum fótum eft sceógian hí lotis pedibus recalcient se, Angl. xiii. 413, 687. Sceal beón se ingang eft geopenod, Bl. H. 9, 8. Hú hé eft gesette seld sélran werode, Gen. 94: Dan. 641. Þá wæs eft swá ǽr þeód on sǽlum, B. 642: An. 1478. II. of return, reversal, back, again (a) to a place:--Hí eóden and eft cómon, Hml. Th. i. 64, 7: Gen. 1478. Hám eft becuman, El. 143. Se heofonlica ǽrendwreca eft hám cerde, Bl. H. 9, 24. Wǽron Egypte eft oncyrde, Exod. 451. Nú wille ic eft þám líge neár, Gen. 760. Hig æðelinges eft ne wéndon they did not expect the prince back, B. 1596. (b) to a condition:--Þú tó eorþan scealt eft geweorþan, Cri. 624. Willflód ongan lytligan eft, Gen. 1413. (c) of giving:--Hé háteþ þá eorþan eft ágifan ꝥ heó ǽr onféng, Bl. H. 21, 30. (d) reversal of order:--Agof is mín noma eft onhwyrfed, Rä. 24, 1. III. afterwards, (a) in reference to the past:--Sió ǽ wæs ǽrest on Ebrisc geðióde funden, and eft Creácas wendon hié on hiora ágen geðióde, and eft Lædenware swǽ same, Past. 7, 1-3. Swá hié eft dydon, Cri. 455: Exod. 389: Sat. 374. Ic sóna eft mé sylfum andwyrde, Past. 5, 21. Gesceóp God Adam and Evah eft siððan . . . Beswác se ðeófol siððan eft ðá men, Ælfc. T. Grn. 3, 4-8. Hé spræc tó Abrahame . . . Cwæð þá eft raðe tó Sarran, Gen. 2726: Sat. 229. Hé eft æfter fæce geþrowade, Bl. H. 23, 30. Eft ufaran dógrum, B. 2200. (b) in reference to the future, hereafter:--Þæt þú ne secge eft, 'Ic gewelegode Abram,' Gen. 14, 23: Gen. 2145. Ǽr seó mengeo eft tófaran sceolde, 1663: 2702. Wá eów þe nú hlihaþ, for þon gé eft wépað on écnesse, Bl. H. 25, 23, 20: 55, 24: B. 1753. Wé wǽron on wræcsíþ sende, and nú eft sceolon óþerne éþel sécan, Bl. H. 23, 6: Sat. 212: Gú. 1159. III a. afterwards, in a later part of a book:--Eft rehþ infra subdit, An. Ox. 5167. IV. where there is a sequence of propositions, statements, again:--Wæs gecueden ðætte ðá sácerdas ne scoldon nó hiera heáfdu scieran . . ., ne eft hí ne scoldon hira loccas lǽtan weaxan, Past. 139, 13. Sé ðe ágiémeleásað ðá giémene . . ., oððe eft folgað ðǽre giémenne, 87, 11: 321, 16. Gehiéren hwæt áwriten is . . . and eft gehiérað ðone cwide, 323, 10: Met. 7, 27: 11, 26. Hwílum . . . hwílum eft, 20, 215: Cri. 648: B. 2111. Nǽnig eft . . . again no one . . ., Crä. 18. Swá hit eft be eów Esaias mǽlde so, again, Isaiah said it of you, El. 350. ¶ In the Northern glosses the prefix re- in many Latin verbs is rendered by eft, but the English word is separable; cf. eft tó cerranne reuerti, Lk. R. L. 19, 12. eft