Rím

Secondo il Dizionario dell'Inglese Antico:

es;

rím

n. Number :-- Rím miclade monna mǽgþe geond middan-geard, Cd. Th. 75, 21; Gen. 1243. His dógora wæs rím áumen, 98, 6; Gen. 1626: Seofon geteled rímes, 80, 30; Gen. 1336. Ic feówertig folce ðyssum wintra rímes wunade neáh forty years in number I dwelt near this folk, Ps. Th. 94, 10. Æfter rime fíf Moyses bóca juxta numerum librorum, Bd. 1, 1; S. 474, 1. Weaxendum ðam ríme geleáfsumra crescente numero fidelium, 4, 5; S. 573, 12. Gecuron hí of heora ríme gemetfæstne man elegerunt ex suo numero virum modestum, 5, 11; S. 625, 43. On ríme in catalogo, Wrt. Voc. ii. 84, 31. Hundtwelftig geteled ríme wintra, Cd. Th. 76, 27; Gen. 1263. On wera ríme gewurðod, 127, 8; Gen. 2107. Rím dæga mínra numerum dierum meorum, Ps. Surt. 38, 5. Is nú worn wintra sceacen twá hund oððe má geteled ríme, ic ne mæg áreccan nú ic ðæt rím ne can, Elen. Kmbl. 1267; El. 635. Meotod wolde manna rím, fela þúsenda, forþ gelǽdan, Cd. Th. 289, 22; Sat. 401. [O. Sax. un-rím : O. Frs. rím : O. H. Ger. rím numerus : Icel. rím.]

Parole correlate: cneó-, dæg-, dógor-, ende-, fæðm-, ge-, geár-, getæl-, mane-, niht-, scilling-, un-, winter-rím. rim