Éfestan

Selon le Dictionnaire Anglo-Saxon :

éfestan

l. efestan, and add: I. intrans. To hasten:--Efstan properare, Wrt. Voc. ii. 67, 17. (1) of movement:--Hwider síðast ðú bútan ðínum bearne? hwider efst ðú bútan ðínum diácone?, Hml. Th. i. 418, 1. Swá efst fugel ut si avis festinet, Kent. Gl. 219. 'Oefesta (eofesta, R.) ádúne stíg' . . . And oefistade (eofestade, R.) ofstág ádúne 'festinans descende'. . . et festinans descendit, Lk. L. 19, 5, 6. Cuómon oefistande uenerunt festinantes, 2, 16. Hé férde efstende tó his discipulum, Bl. H. 249, 20. (2) referring to rapid passage of time:--Ǽlc fægernes tó ende efsteþ, Bl. H. 57, 28. Þes middangeard tó ende efsteþ, 59, 26. Ætwesan efestaþ tída adesse festinant tempora, Cant. M. ad. fil. 35. Hé geseah his ágen líf dæghwámlíce tó þám ende efstan and scyndan, Guth. 14, 25. (3) of prompt action, exertion:--Líg efesteð hú hé synfullum súsle gefremede flamma festinans scelerum ulciscere causas, Dóm. L. 152. Tó gefultumiende mé oefeste (festina), Ps. Srt. 69, 2. Oefestig, Rtl. 175, 3. Efste (eftsf, MS.) contendat, Kent. Gl. 1160: An. Ox. 27, 11. Utan samod efestan concurramus, i. certemus, 1333. Oefistia festinare, Rtl. 96, 7. Þé gedafenað tó efestenne ꝥ þú mé þíne trýwa gehealde, Hml. S. 30, 124. Tó ðǽm heistum ibodum oefistende ad altiora festinans, Mt. p. 9, 17. II. trans. with gen. To strive after, endeavour to do, undertake:--Þá gódan weorc wé ánforlátaþ . . . Uton wé nú efstan ealle mægene gódra weorca, and geornfulle beón Godes miltsa, Bl. H. 109, 9. Ic náht gehýðes hæbbe þis weorc tó begangenne, ne ic efstan ne mæg swá myccles síðfætes hider tó bringanne I have nothing convenient for doing this work, and I cannot undertake such a long journey to bring tools hither, Hml. S. 23 b, 784. efestan