Un-rím
Bosworth & Toller Anglo-Sächsisches Altenglisches Wörterbuch - un-rím
Nach dem Altenglischen Wörterbuch:
- un-rím
- and un-ríme; adj. Innumerable, incalculable, not to be numbered :-- Unrím getæl ingens numerus, Nar. 9, 13. Folc unrím (or pl.?) þrymfæste twá þeóda áwócon, Cd. Th. 158, 9; Gen. 2614. Werod, mægen unríme, Elen. Kmbl. 121; El. 61. Hyra fromcynn swá unríme weorðan sceolde, Exon. Th. 188, 4; Az. 40: 187, 26; Az. 36. Ðǽr is máðma hord, gold unríme, Beo. Th. 6016; B. 3012. Mid ða unríman mænigeo innumerabilis multitudo, Bd. 5, 12; S. 628, 4. Wǽron on ðyssum felda unríme gesomminge erant in hoc campo innumera conventicula, S. 629, 24. Monige sindon geond middangeard, unrímu cynn, Exon. Th. 355, 38; Pa. 2: 389, 5; Rä. 7, 3. ¶ In the following passage the word seems indeclinable, unless unrím-gód = an immense, incalculable good, may be taken as a compound; cf. unrím-folc, and see preceding word (2 b) :-- Se symle leofaþ gehwǽr on unrím gódum qui innumeris semper vivit ubique bonis, Bd. 2, 1; S. 500, 23. adj. un-rim